"भारतीय अंतराळ संशोधन संस्था" च्या विविध आवृत्यांमधील फरक
Content deleted Content added
छो →पूर्वकाळ |
Dr.sachin23 (चर्चा | योगदान) |
||
ओळ ५३:
The Augmented Satellite Launch Vehicle, usually known by its abbreviation ASLV was a 5-stage solid propellant rocket with the capability of placing a 150 kg satellite into LEO. This project was started by the ISRO during the early 1980s to develop technologies needed for a payload to be placed into a geostationary orbit. Its design was based on Satellite Launch Vehicle.<ref>{{संकेतस्थळ स्रोत|दुवा=http://www.isro.org/aslv.htm| शीर्षक=ASLV| प्रकाशक=ISRO| ॲक्सेसदिनांक = 2009-01-27}}</ref> The first launch test was held in 1987, and after that 3 others followed in 1988, 1992 and 1994, out of which only 2 were successful, before it was decommissioned.<ref name="ISROms"/>
=== [[पी.एस.एल.व्ही.|धृविय उपग्रह प्रक्षेपण यान]] (PSLV)===
::''स्थिती : <font color="Green">Active</font color="Green">''
धृवीय उपग्रह प्रक्षेपक वाहन इंग्रजीत P.S.L.V. ( Polar Satellite Launch Vehicle ) असे याचे संक्षिप्त नाव असून इस्रो च्या कामगिरीतला हा मानाचा तुरा आहे. केवळ भारतीय नव्हे तर इतरही देशांचे उपग्रह सुद्धा अवकाशात पाठवुन परकीर चलन मिळवण्यात आणि अवकाश स्पर्धेत भारताला आघाडीत आणण्यात याचा महत्वाचा वाटा आहे. या प्रक्षेपकाची उंची ४४ मीटर तर, वजन २३० टन आहे. २००८ मध्ये "इस्रो'ने याचा वापर करून एकाचवेळेस दहा उपग्रह प्रक्षेपित करून विश्वविक्रमाची नोंद केली होती. हे संपूर्ण स्वदेशी बनावटीचे असून इस्रो (ISRO - Indian Space Reasearch Orgnization) ने केली आहे. पी.एस.एल.व्ही. भुस्थिर कक्षेत [geostationary transfer orbit (GTO).] उपग्रह नेऊ शकते. आतापर्यंत १९ भारतीय तर २२ विदेशी असे ४१ उपग्रह इस्त्रोने अवकाशात यशस्वी रित्या पाठवले आहेत. पी.एस.एल.व्ही. च्या एका उड्डाणाचा खर्च साधारण १.७ करोड अमेरिकन डॉलर इतका आहे.
=== [[भूस्थिर उपग्रह प्रक्षेपण यान]] (GSLV)===
|