"कालापाणी प्रदेश" च्या विविध आवृत्यांमधील फरक
Content deleted Content added
Abhijitsathe (चर्चा | योगदान) छोNo edit summary |
KiranBOT II (चर्चा | योगदान) छो शुद्धलेखन (अधिक माहिती) bot 1.10.0 |
||
ओळ २४१:
या प्रदेशात काली नदी [[भारत]] आणि [[नेपाळ]] दरम्यानची सीमा बनवते. तथापि, भारत असे सांगते की नदीच्या उगम हद्दीत समाविष्ट केलेले नाही. येथे सीमा पाणलोटा बाजूने धावते. ही स्थिती [[ब्रिटिश भारत|ब्रिटिश भारता]] पासून आहे (इ.स.१८६५) .
या प्रदेशच्या परिसराजवळ नेपाळ मध्ये टिनकर पास (किंवा "टिंकर लिपू") नावाची आणखी एक खिंड आहे. {{Efn|According to Nepalese analyst, Buddhi Narayana Shreshta, the distance between the two passes is 3.84 km.{{sfnp|Śreshṭha, Border Management of Nepal|2003|p=243}}}} १९६२ च्या [[भारत-चीन युद्ध|चीन-भारतीय]]
भारतीय आणि नेपाळच्या अधिकाऱ्यांची संयुक्त तांत्रिक समिती १९९८ पासून सीमेच्या इतर मुद्द्यांसह या विषयावर चर्चा करीत आहे. परंतु अद्याप हे प्रकरण सोडविले नाही.२० मे २०२० रोजी नेपाळने स्वत: च्या हद्दीचा नवीन नकाशा प्रसिद्ध केला ज्यात पहिल्यांदाच कलापाणी, लिपुलेख आणि लिंपियाधुरासह कुटी यंगती नदी पर्यंतची सर्व जमीन नेपाळचा भाग म्हणून दाखविण्यात आली. <ref name="KTMPost">{{संकेतस्थळ स्रोत|url=https://kathmandupost.com/editorial/2020/05/21/dialogue-of-the-deaf|title=Dialogue of the deaf|date=21 May 2020|website=|publisher=kathmandupost.com|access-date=25 May 2020}}</ref> नेपाळच्या दार्चुला जिल्ह्याचा भाग म्हणून नेपाळचे नकाशे हे क्षेत्र दर्शवितात, हे क्षेत्र ३५ चौरस किलोमीटर आहे. <ref>{{संकेतस्थळ स्रोत|url=https://www.indiatoday.in/india/story/nepal-new-map-includes-lipulekh-kalapani-amid-border-dispute-1680041-2020-05-20|title=Nepal launches new map including Lipulekh, Kalapani amid border dispute with India|date=20 May 2020|website=|publisher=indiatoday.in|access-date=21 May 2020}}</ref>
|