"लोहमार्ग" च्या विविध आवृत्यांमधील फरक
Content deleted Content added
No edit summary |
No edit summary |
||
ओळ १३:
रेल्वे वाहतूकीसाठी प्रत्येक देशामध्ये रेल्वे कंपनी जबाबदार असते. काही देशांमध्ये ह्या कंपन्या सरकारी तर इतर ठिकाणी खाजगी आहेत. अनेक देशांमध्ये (उदा. [[जपान]]) एकापेक्षा अधिक रेल्वेकंपन्या कार्यरत आहेत. [[भारत]]ात रेल्वेवाहतूकीची संपूर्ण मक्तेदारी [[भारतीय रेल्वे]] ह्या सरकारी कंपनीकडे आहे.
नवनवीन तंत्रज्ञान व संशोधनामुळे सध्या जगात अवजड व अक्षम वाफेच्या इंजिनांचा वापर जवळजवळ पूर्णपणे संपुष्टात आला आहे. आजची रेल्वे इंजिने मुख्यतः डिझेल अथवा विद्युतौर्जेवर चालतात. २००६ साली जगातील २५ टक्के रेल्वे मार्गांचे विद्युतीकरण पूर्ण झाले आहे. काळानुसार रेल्वेंचा वेग वाढत गेला आहे. सध्या अनेक देशांमध्ये [[दृतगती रेल्वे|दृतगतीने]] जाणाऱ्या रेल्वे आहेत (उदा. जपानमधील [[शिंकान्सेन]] व [[जर्मनी]]मधील [[इंटरसिटी एक्सप्रेस]]). ह्या दृतगती रेल्वेंसाठी वेगळे लोहमार्ग राखून ठेवलेले असतात.[[Image:Rail_track.jpg|thumb|रुळ]]
== लोहमार्गाचे प्रकार ==▼
[[चित्र:Tren a las nubes cruzando Viaducto la Polvorilla.jpg|thumb|रेल्वे]]▼
विद्युतिकृत लोहमार्ग▼
अविद्युतिकृत लोहमार्ग▼
/▼
एकेरी लोहमार्ग, दुहेरी लोहमार्ग, तिहेरी लोहमार्ग इत्यादी
<br />▼
== लोहमार्ग मापी ==
{| class="vertical-navbox" style="margin-left:0.5em; border:1px solid #aaa; background:#f9f9f9; text-align:center; font-size:85%; float:right; clear:right;"
|+ style="background:#bebebe; font-size:130%; line-height:130%;" |
|-
! style="background:#ddd;" | आकारानुसार
Line २९ ⟶ ३२:
|
{|
| colspan="4" |
|-
| colspan="4" |
|-
|
| colspan="3
|-
| style="background-color:#b0b0b0;" |
| style="text-align:left;" | १५ इंच
| style="text-align:right;" | 381 मिमी
| style="text-align:left;" | (15 इंच)
|-
| colspan="4" |
|-
|
| colspan="3
|-
| style="background-color:#E5C4A1;" |
| style="text-align:left;" | 600 मिमी,<br />२ फूट
| style="text-align:right;" | 597 मिमी<br />600 मिमी<br />603 मिमी<br />610 मिमी
| style="text-align:left;" | (1 फूट {{frac|11|1|2}} इंच)<br />(1 फूट {{frac|11|5|8}} इंच)<br />(1 फूट {{frac|11|3|4}} इंच)<br />(2 फूट)
|-
| style="background-color:#ff8a37;" |
| style="text-align:left;" | 750 मिमी,<br />बॉस्नियन गेज,<br />२ फूट ६ इंच,<br />800 मिमी
| style="text-align:right;" | 750 मिमी<br />760 मिमी<br />762 मिमी<br />800 मिमी
| style="text-align:left;" | (2 फूट {{frac|5|1|2}} इंच)<br />(2 फूट {{frac|5|15|16}} इंच)<br />(2 फूट 6 इंच)<br />(2 फूट {{frac|7|1|2}} इंच)
|-
| style="background-color:#e1392f;" |
| style="text-align:left;" | स्वीडिश ३ फुटी,<br />900 मिमी,<br />3 फूट
| style="text-align:right;" | 891 मिमी<br />900 मिमी<br />914 मिमी
| style="text-align:left;" | (2 ft{{frac|11|3|32}} इंच)<br />(2 फूट {{frac|11|7|16}})<br />(3 फूट)
|-
| style="background-color:#c55e8d;" |
| style="text-align:left;" | मीटर गेज
| style="text-align:right;" | 1,000 मिमी
| style="text-align:left;" | (3 फूट {{frac|3|3|8}} इंच)
|-
| style="background-color:#6a51b7;" |
| style="text-align:left;" | ३ फूट ६ इंच
| style="text-align:right;" | 1,067 मिमी
| style="text-align:left;" | (3 फूट 6 इंच)
|-
| style="background-color:#3e3d97;" |
| style="text-align:left;" | ४ फूट ६ इंच
| style="text-align:right;" | 1,372 मिमी
| style="text-align:left;" | (4 फूट 6 इंच)
|-
| colspan="4" |
|-
| style="background-color:#568dd0;" |
| style="text-align:left;" |
| style="text-align:right;" | 1,435 मिमी
| style="text-align:left;" | (4 फूट {{frac|8|1|2}} इंच)
|-
| colspan="4" |
|-
|
| colspan="3
|-
| style="background-color:#148a37;" |
| style="text-align:left;" | रशियन गेज
| style="text-align:right;" | 1,520 मिमी<br />1,524 मिमी
| style="text-align:left;" | (4 फूट {{frac|11|27|32}} इंच)<br />(5 फूट)
|-
| style="background-color:#5abf56;" |
| style="text-align:left;" | आयरिश गेज
| style="text-align:right;" | 1,600 मिमी
| style="text-align:left;" | (5 फूट 3 इंच)
|-
| style="background-color:#83dc76;" |
| style="text-align:left;" | आयबेरियन गेज
| style="text-align:right;" | 1,668 मिमी
| style="text-align:left;" | (5 फूट {{frac|5|21|32}} इंच)
|-
| style="background-color:#bbdf94;" |
| style="text-align:left;" | भारतीय ब्रॉड गेज
| style="text-align:right;" | 1,676 मिमी
| style="text-align:left;" | (5 फूट 6 इंच)
|-
| style="background-color:#dceba3;" |
| style="text-align:left;" | अमेरिकन ६ फूट गेज
| style="text-align:right;" | 1,829 मिमी
| style="text-align:left;" | (6 फूट)
|-
| style="background-color:#dceba3; width:25px" |
| style="text-align:left;" | ब्रुनेल गेज
| style="text-align:right;" | 2,140 मिमी
Line १२२ ⟶ १२५:
'''लोह्मार्ग मापी (रेल्वे गेज)''' म्हणजे हे [[लोहमार्ग|लोहमार्गाच्या]] दोन [[रूळ|रुळांमधील]] अंतर होय. रेल्वेची इंजिने व डबे केवळ त्यांच्या चाकांमधील अंतरानुसार ठराविक गेजच्या मार्गावरूनच धावू शकतात.
=== भारतामधील
[[भारत]]ामध्ये नॅरो गेज, मीटर गेज व ब्रॉड गेज हे तिन्ही रेल्वेगेज अस्तित्वात आहेत. [[भारतीय रेल्वे]]ने हाती घेतलेल्या गेज समानीकरण प्रकल्पाअंतर्गत देशामधील काही ऐतिहासिक गाड्या वगळता इतर सर्व गेजांचे रूपांतर ब्रॉड गेजमध्ये करण्यात येत आहे. आज २०१६ साली देशातील ९१% गाड्या ब्रॉडगेज मार्गांवरून धावतात.
{| class="wikitable sortable"
|-
!गेज!!नाव!!मार्च २०१५ <br />रूळ लांबी (किमी)!!प्रमाण!!मार्च २०१५<br />मार्ग लांबी!!प्रमाण!!१९५१ <br />मार्ग लांबी<br />km!!१९५१ <br />प्रमाण
|-
| style="background:#bbdf94; text-align:center;" | 1676 मिमी || ब्रॉड गेज
Line १३३ ⟶ १३६:
|| 25258|| 47.0%
|-
| style="background:#c55e8d; color:white; text-align:center;" | 1000 मिमी || मीटर गेज
||5000||4%||4100||7%
||24185||| 45.0%
Line १४२ ⟶ १४५:
|-
|- class="sortbottom"
| ||एकूण:||115000|| ||66030<ref>http://www.indianrailways.gov.in/railwayboard/uploads/directorate/stat_econ/IRSP_2014-15/Summary%20Sheet_Eng_pdf_pdf.pdf</ref>|| ||53743||
|}
Line १५० ⟶ १५३:
<br />
▲== लोहमार्गाचे प्रकार ==
▲[[चित्र:Tren a las nubes cruzando Viaducto la Polvorilla.jpg|thumb|रेल्वे]]
▲<br />
▲/
▲विद्युतिकृत लोहमार्ग
▲अविद्युतिकृत लोहमार्ग
==हेही पहा==
|